Úvodem

„Tak prosím, další…“ Slečna v okénku na poště se vyklonila do haly a zapátrala po novém klientovi na přepážce doporučených dopisů. Žena se nikdy nemá nechat čekat, nota bene, pokud je zrovna v místě, kde normálně přešlapuje vícehlavý netrpělivý dav. Občanku mám v pohotovosti a už jen spokojeně čekám na vydání dopisu. Zádrhel? Slečna zkoumá průkaz a u kořene nosu se jí začíná rýsovat nespokojená vráska. „Pro dopis si musí přijít vaše paní,“ zavelí ta vráska kategoricky. Jako starého mládence mě poleje studený pot, že nějaké moje druhé neznámé já vstoupilo do toho posvátného svazku bez vědomí prvního. „Jaká žena, ten dopis je pro mě,“ koktám překvapeně. Paní Thalassa, trvá na svém neústupná strážkyně listovního tajemství. „Tady to čtu. . Agentura. A nějaká paní Thalassa. “ V tom okamžiku vtrhlo okny i dveřmi do náchodské pošty moře. U oddělení balíků vyrostl vápencový mys, u peněžní přepážky si rozbalily vlny písečný koberec pláže. Rychle, než vyjede první trajekt z přístavní rejdy směr listovní podání obyčejná, vysvětluji slečně, že Thalassa není moje choť, ale název agentury: Thalassa. Pod tím vším je i moje ctěné jméno. A to jméno je v občanském průkazu. Nakonec mi je dopis dobrovolně vydán a moře z poštovní haly s podrážděným syčením ustoupí. Tohle se stalo před lety, kdy se rodila první knížka současné tetralogie Mare Nostrum. Byla to Thalassa, řecký výraz pro moře. Inspirací pro název byl stejnojmenný román Jana de Hartoga. Thalassa byla první. Potom přišlo na řadu Mare Nostrum, třetí knížka byla Tethys… Závěrem je knížka Odyssea – v mokrých botách. Proč knižní tetralogie vznikla? Z okouzlení nad vodou jako živlem, který tak dokonale dokáže spojit mozaiku poskládanou z dobrodružství, potápění, křehké krásy, historie, cestování i úžasu nad tím, co člověk vytvořil, aby prozkoumal a pochopil svět pod vodní hladinou. Inspirací pro vlastní tvorbu byly před mnoha lety knížky z pera J. Y. Cousteaua, Hanse Hasse či Emila Topercera, jehož publikace Pod hladinou mora (v libozvučné slovenčině) kdysi dávno do pubertální duše zasela touhu popsat zejména moře geograficky nám blízká, například Jaderské a Černé moře. Přišly první vydané články v časopisech. A jak se jejich počet rozrůstal, rostla i moje touha sestavit z těchto samostatný příběhů a podvodních fotografií celou knihu. V jednom antikvariátu jsem tehdy narazil na již zmíněný román Thalassa od Jana de Hartoga. Příběh, ve kterém bylo tak nádherně popsáno okouzlení mořem a světem pod hladinou. Thalassa! To jméno se mi vracelo na mysl každý všední den, kdy moře bylo tak nekonečně daleko. Za rok už to nebylo jen jméno, ale útlá knížka s názvem Thalassa – Evropou v kapce vody. A snaha dotvořit mozaiku do rozsáhlejší podoby mě provázela dál… Výsledkem jsou nakonec 4 knihy se 130 reportážemi z 25 zemí – doplněné 1 300 fotografiemi. Svět Středomoří a Černomoří se zde prolíná s dalšími regiony. Moře, akvária, písníky i řeky. Téma sportovního potápění se střídá s historií a technikou. Mozaika, jejímž pojivem je voda, je nekonečná fascinující Odyssea s nekonečnem příběhů. A krásná jako Thalassa! Pro mě určitě!

Mirek Brát, leden 2015

O  autorovi

Mirek Brát, * 1969, novinář a sportovní potápěč bydlištěm ve východočeském Náchodě, autor knižní trilogie Mare Nostrum: publikace Thalassa – Evropou v kapce vody (2007), Mare Nostrum – za tajemstvím Středozemního moře (2011), Tethys – cesty za kouzlem vody (2012), Odyssea v mokrých botách (2014)– vydané pražským nakladatelstvím NAŠE VOJSKO